Podrobné požadavky na správný způsob přípravy podkladu jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

Založení zateplovacího systému se provádí různými způsoby, nejčastěji pomocí hliníkových zakládacích lišt s okapnicí, jejichž šířka odpovídá tloušťce izolantu. Lišty se připevňují na připravený podklad vodorovně pomocí zatloukacích hmoždinek. Pro vyrovnání nerovností podkladu se používá plastových vyrovnávacích podložek. Při napojování lišt je nutné ponechat mezi nimi 2–3 mm mezeru a lišty napojit pomocí příslušných spojek profilů. Založení musí respektovat aktuálně platné požární předpisy.

Podrobné požadavky na správný způsob založení zateplovacího systému jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

Nanášení lepící hmoty na tepelně-izolační desky se provádí vždy tak, aby kontaktní plocha mezi podkladem a deskou následně tvořila min. 40 % plochy izolační desky. Desky je vhodné lepit celoplošně, nebo ve formě obvodového pásu a v bodech lepidla v podélné ose desky (v místě budoucího umístění talířových hmoždinek).
Izolační desky se lepí bez mezer, na těsný sraz, ve vodorovných pásech, od zakládací lišty od zdola nahoru a na vazbu v ploše i v rozích a koutech. Při lepení musí zůstat boční hrana izolantu, stejně jako spára mezi izolačními deskami, bez lepidla. Je nutné respektovat aktuální požadavky požárních předpisů -např.  při lepení izolantu může být, dle charakteru objektu, nutné vytvořit protipožární pásy z minerálního izolantu.

Podrobné požadavky na správný způsob lepení izolantu jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

Přebroušení desek EPS F se provádí brusným hladítkem z důvodu vyrovnání povrchu, jelikož další nanášené vrstvy povrch desek kopírují. S broušením můžeme začít nejdříve 24 hodin po nalepení desek. V případě nežádoucí degradace polystyrenu (zežloutnutí) např. po dlouhém přerušení práce, je nutné vždy povrch plošně přebrousit. Po přebroušení je nutno povrch pečlivě omést.

Otvory pro kotvení hmoždinkami musí být kolmé k rovině povrchu izolačních desek a hloubka otvoru musí být minimálně o 10mm větší než kotevní délka hmoždinky. Při vrtání se nesmí poškodit povrch izolantu. Kotvení se provádí nejdříve 24 hodin po nalepení izolačních desek.
Kategorie kotevních podkladů pro volbu talířové hmoždinky: A – beton; B – zdivo z plných cihel; C – zdivo z děrovaných cihel; D – beton s lehčeným kamenivem; E – plynosilikát, plynobeton.

Počet a druh talířových hmoždinek by měl být určerný projektem. Pro nezávazný návrh kotvení formou zjednodušeného výpočtu dle ČSN 73 2902 nás kontaktujte.

Podrobné požadavky na správný způsob přípravy povrchu izolantu a kotvení talířovými hmoždinkami jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

Základní vrstva a kvalita jejího provedení je velmi důležitá pro mechanickou odolnost a životnost celého systému a vytváří podklad pro finální povrchovou úpravu. Správným provedením základní vrstvy zajišťujeme dlouhodobou ochranu izolantu před mechanickými i klimatickými vlivy. Základní vrstva je tvořena systémovou stěrkovou hmotou a armovací tkaninou.

Podrobné požadavky na správný způsob vytváření základní vrstvy jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).dispozici na vyžádání).

Finální fází kompletního zateplovacího systému je povrchová úprava. S její aplikací můžeme začít po vyzrání základní vrstvy (min. 7–10 dní).

Nejprve plochu napenetrujeme příslušným penetračním nátěrem a po proschnutí penetrace (obvykle druhý den po její aplikaci), se nanáší finální povrchová úprava. Omítky se obvykle natahují nerezovým hladítkem a ihned poté se zpracovávají plastovým hladítkem do požadované struktury. Vhodné jsou strukturální omítky s min. velikostí zrna 1,5 mm. Případné přetírání barvou může následovat až po dokonalém vyzrání a vytvrdnutí omítky.

Pozor, tmavé odstíny = vyšší teplota povrchu zateplovacího systému. Přehřívání povrchu zateplovacího systému může při výběru příliš tmavého barevného odstínu způsobit rychlejší stárnutí jeho komponent a tím zkrácení životnosti celého systému. Pro ETICS se proto nedoporučují odstíny s HBW méně než 25. Teplotní zatížení povrchu ETICS doporučujeme u odstínů s HBW ≤ 25 snížit použitím IR barevných pigmentů Meffert AG.

Podrobné požadavky na správný způsob provedení povrchové úpravy jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání)

V případě zájmu zákazníka provádí Meffert ČR průběžnou kontrolu způsobu aplikace dodávaných materiálů přímo na stavbách ve formě kontrolních návštěv techniků.

Tyto kontrolní návštěvy patří mezi nejvyhledávanější formu technického servisu, protože realizačním firmám i investorům výrazně pomáhají v dosažení maximální kvality výsledného díla. Umožní předcházet chybám při aplikaci, případně vzniklé nedostatky včas odhalit a zajistit správnou formu

Pomocí specializovaného vizualizačního softwaru lze na zaslaných snímcích interiérů, fasád, či jiných prvků věrně simulovat reálnou barevnost, případně i strukturu budoucí povrchové úpravy fasády, nebo interiéru.

Lze tak předem zvážit vhodnost daného barevného řešení, nebo se lépe rozhodnout mezi jeho několika variantami. Lze také snáze nalézt optimální barevné kombinace s ohledem na okolní zástavbu či vybavení interiéru.